Domek pro líného vědce vypadá jako nakloněný kvádr.
RD Suchdol,
arch. Jiří Rymeš,
Praha 2010
Svažitý terén, vystupující skalní útvary na pozemku a místní stavební regulace. To jsou tři hlavní důvody, proč se architekt Jiří Rymeš rozhodl navrhnout dům připomínající nakloněný kvádr. Zadáním investora byl cenově dostupný, maximálně bezúdržbový dům pro líného vědeckého pracovníka. Výsledkem je domek, dispozičně řešený ve 4 výškových úrovních, umístěný v zahrádkářské kolonii s tvarem geometrického tělesa nakloněného kvádru, kopírující sklon terénu. Netradiční řešení přitom splnilo všechny požadované parametry místní stavební regulace, například požadavek sedlové, valbové nebo pultové střechy, výšku hřebene maximálně šest metrů nebo maximální zastavěnou plochu 60 m2. "Konstrukčně je domek řešen jako dřevostavba, kotvená do základové betonové desky. Technologicky byly mimo základovou desku realizovány pouze suché stavební procesy. Z hlediska srovnatelné tepelné techniky dřevostavby by u zděného systému byla tloušťka stěny minimálně 450 milimetrů. Použitím dřevostavby o tl. stěny 300 mm zvětšíme užitnou plochu při zachování maximální půdorysné plochy 60 m2 ." zdůrazňuje dva hlavní stavebně-konstrukční body architekt Rymeš. Současně hmotová kompaktnost stavby minimalizuje plochu pláště, a tím i tepelné ztráty objektu. Materiálové řešení obvodových stěn a zpracování detailů vycházelo ze zadání majitele, který nemá čas ani moc chuti ztrácet čas při údržbě a opravách domu. Opláštění východní a západní fasády proto vyřešily šedozelenkavé probarvované cembonitové desky s vodoodpudivou povrchovou úpravou na systémovém roštu s provětrávací vzduchovou mezerou. Severní a jižní stěny jsou naopak kontrastně obloženy smrkovými palubkami. Severní skloněná fasáda je přirozeně chráněna proti dešti i slunečním paprskům. Jižní fasáda, mírně přikloněna k obloze, je však povětrnostním vlivům vystavena mnohem víc, tady je nutné počítat s občasnou obnovou nátěru. Paradoxem výstavby bylo, že ačkoliv se stavba nachází v Praze, jedinou inženýrskou sítí k připojení byla elektrická energie. To znamenalo vyřešení technického zázemí jinou cestou. Řešením byla vrtaná studna, septik se zabudovanou jímací hadicí ve sloupku oplocení nebo vsakovací komorou dešťové vody na pozemku majitele. Vytápění objektu je kombinací elektrického podlahového vytápění, přímotopů a výkonným krbem. Venkovní parkové úpravy doplnila automatická závlaha. Podvečerní atmosféru na zahradě příjemně dotváří iluminační podsvícení dominantních prvků zeleně.
Fotogalerie:
|  |
 |
|  |
| 
|  |
