Tristar Office Park v Amsterdamu aneb Mohou sloni létat?
Tristar office park,
Quist Wintermans, Rotterdam,
Amsterdam 2003
Schiphol. Jedno z největších letišť Evropy. V pozadí neustále vře nějaký hluk. Vždy znovu nějaké letadlo pokoří oblohu. Zatímco pro běžné bydlení se zdá bezprostřední blízkost letiště nehostinná a nepohodlná, pro obchodníky je to naopak ideální místo.
Zde na kraji amsterdamského letiště si Schiphol Real estate objednali kancelářský komplex o celkové rozloze 15 000 m2. Prostory pak mají být pronajímány. Rotterdmská architektonická kancelář Quist Wintermans Architekten se zhostila úkolu a rozdělila požadovanou plochu na tři ne zrovna nenápadné „solitéry“. Do ulice jsou okna doslova přimhouřena: jen skrze úzké průzory se odtud dá zachytit dojem vnitřního života. Teprve po stranách sedí okna, která nechávají komunikovat vnitřek s vnějškem. Nad tím vším budova jakoby ohýbá hřbet a na zadní straně padá k zemi v linii podobné slonovi. Odtud také přezdívka kancelářského komplexu: Tři sloni.
A takový slon je přirozeně šedivý. Jako zvrásněný povrch tlustokožce je také fasáda budovy v různých barevných odstínech, tu trochu tmavší, tam malinko světlejší. V přísné geometrii následuje mříž oken desky z vláknocementu, přesně pět desek připadá na jedno okno. A konečně zadní strana budovy: střecha z profilovaného plechu se táhne důsledně až dolů k ulici, skrz vyříznuté pásy oken je odtud vidět až k letišti.
A nyní přichází námitka architekta: „Ale ne, to nejsou přece žádní sloni,“ komentuje Paul Wintermans volnou interpretaci jeho projektu. „Obrysy domů mají připomínat turbíny letadel.“ Tedy metafora ze světa techniky – nebo přece jen z přírody? Interpretace zůstane na pozorovateli. Tak jako tak je kancelářský komplex Tristar vynikající orientační bod ve stínu vrhaném uspěchaným leteckým provozem.
Fotogalerie:
|  |
 |
  
|
 
|
